Rudu Pecinovského jsem poprvé potkal v době, kdy
jsme oba studovali na Jaderné fakultě ČVUT v Praze.
Doopravdy jsme se ale poznali až mnohem později, když
jsme na počátku devadesátých let spolupracovali na
překladu manuálů k jistému dodnes populárnímu
programovému prostředí. Brzy jsme zjistili, že máme
jeden společný zájem – učit lidi, jak kvalitně psát
programy.

V
současné době dominuje při tvorbě aplikací objektově
orientované programování. Moderní vývojové nástroje,
které jsou na trhu k dispozici, jeho znalost
předpokládají, aplikační knihovny z něj vycházejí,
softwarové firmy ho vyžadují, nově vznikající
programovací jazyky jsou čistě objektové. A když už
jsme u těch jazyků: Java je dnes asi nejpoužívanější
jazyk pro vývoj nových aplikací a zcela určitě to je
jazyk, který se nejdynamičtěji rozvíjí. Přesto téměř
všechny učebnice Javy, které na trhu najdete,
začínají procedurálním programováním a k objektově
orientovanému programování se dostanou až ke konci.
Objekty pak často vypadají jako nepříliš pohodlná
nadstavba nad procedurálním programováním.

Řekl jsem, že tak vypadají téměř všechny
knihy. Kniha Rudy Pecinovského je totiž velmi
příjemnou výjimkou. Je to učebnice, která objekty
opravdu začíná a prvních několik kapitol se ani ničím
jiným nezabývá. Teprve poté, co zvládnete základní
pojmy a dovednosti objektově orientovaného
programování, se začne zabývat konstrukcemi, jako je
cyklus nebo podmínka. Tento postup, který si autor
vyzkoušel na začínajících programátorech v
programátorských kroužcích a který
používá při výuce profesionálů, vás naučí od počátku
myslet objektově. Ukazuje objekty jako něco opravdu
přirozeného, jako něco, co výrazně usnadňuje
přemýšlení o řešené úloze.

Při čtení Rudovy knihy jsem občas litoval, že už
umím programovat, a tak jen doufám, že slibované
další díly budou stejně dobré.

M.
Virius